25 let obecní společnosti Provozní Nový Malín, s.r.o.

Na začátku června PNM otevřela dveře objektů, které spravuje nebo se podílela na jejich rekonstrukci. Přípravy začaly záhy po obecním plesu. Uskutečnit takovou věc není jen tak - je za tím hodně úsilí a nadšení lidí, kteří to celé připravovali. Tahouny byli paní Lenka Tylová a pan Zdeněk Beňo. 

Osobně mi velkou radost udělaly informační tabule, které byly u vodohospodářských objektů. I když v obci žiji od narození, úplnou novinkou pro mě byl vodojem s označením VDJ 200, který byl postaven obyvateli Frankštátu v roce 1932. Tam vám to vonělo, lesem, čerstvostí a svěžestí.

Návštěva čistírny odpadních vod by měla být povinná pro všechny obyvatele obce. Když vám pan Cajthaml ukáže, co se zachytává na sítech a s čím se on, jako obsluha ČOV musí každodenně vyrovnávat, rozmyslíte si, jestli do odpadu hodíte papírový kapesník, vlhčený ubrousek, vložku, vylijete zbytek polévky nebo výpalky či vyhodíte střeva králíka. Lidi, to je fakt hnus. V obci máme propracovaný odpadový systém, kde je myšleno i na biologické zbytky a odpady z kuchyně - tak mi to hlava nebere. 

Ale zpátky k tomu, co se zaměstnancům PNM skutečně hodně povedlo - povedlo se jim profesionálně a lidsky připravit Den otevřených dveří. Kdyby tohle bylo v Praze, musely by se prodávat vstupenky a bylo by plno, i přesto, že po obědě chvíli sprchlo. S každým, s kým jsem se na objektech potkala, bylo příjemné zavést hovor a dozvědět se spoustu nových informací o fungování celého sytému. Na každém stanovišti bylo něco k osvěžení (po výšlapu k vodojemu VD 300 a k posezení v rokli se to hodilo)m kromě toho i neskutečně lahodné koláčky. My jsem vycházku zakončili v budově PNM, kde kdo neochutnal guláš, který vás vystřelil z bot, a jako zákusek meruňkové knedlíky, jako by nikde nebyl.

I když bych našla pár věcí, které by mohly v rámci PNM fungovat o něco lépe nebo efektivněji, teprve až touhle akcí mi došlo, jaká práce je za lidmi z PNM v naší obci  vidět. Jak v Novém Malíně, tak i Mladoňově. Klobouk dolů. 

Proto mě mrzí, že jsem nepotkala nikoho z neustálých kritiků z řad opozice. Ale abych jim nekřivdila, i oni si všimli květinového detailu v záhonu u autobusové zastávky Plechy, který vysázela PNM. Do teď ale nejsem rozhodnutá, jestli jejich příspěvek na facebooku byla pochvala nebo sarkastický výsměch. Trochu mě mate to nadužívání emotikonů a hashtagů. K čemu se přikláníte vy?

145 let SDH Frankštát a 80 let SDH Nový Malín

Další krásnou a slavnostní akcí byly oslavy, které uspořádal Sbor dobrovolných hasičů, jenž má v obci dlouholetou tradici. Spolek hasičů byl jedním z prvních spolků, které byly v obci Frankstadt/Frankštát založeny, píše se o tom v kronice. K nejslavnostnějším a i k velmi dojemným okamžikům patřilo svěcení auta, které bylo pojmenováno po nejstarším členu hasičského sboru, panu Františku Diblíkovi, a také svěcení nového praporu, kterého se ujal pan farář Otto Sekanina. A mimochodem, kolik z vás stálo u cesty, aby pozdravilo naše hasiče při jejich spanilé jízdě obcí? Peklu zmar a hasičům zdar!

Mše svatá k patronům obce a za původní obyvatele Frankštátu

V neděli 29.6. proběhne slavnostní mše. Patrony naší obce jsou světci sv. Jan a Pavel už víc jak 200 let. Naše společnost je sekulární a i já chodím do kostela většinou jen na půlnoční, na koncert nebo na tříkrálovou sbírku. Přesto tuto bohoslužbu hluboce vnímám jako uctění toho, co bylo před námi. Uctění památky lidem, kteří tady žili, pracovali, umřeli, smáli se spolu, plakali, byli odsunuti, byli přisunuti.  Tato bohoslužba se slouží dlouho. Já jsem ráda, že jsem před třemi roky oslovila pana faráře s tím, že jako potomek původních obyvatel bych si přála, aby o pohnuté historii naší obce věděli i ostatní a mohli si tak připomenout víc jak 600 let, kdy to tady začali osidlovat Švábové a Frankové. V obci každý rok, i za mého dětství, probíhá velká pietní vzpomínka na oběti vypáleného Českého Malína na Volyni, po kterém naše obec nese jméno díky iniciativě těch, kteří přežili a osídlili Fraknštát po druhé světové válce. Obec byla přejmenována v roce 1947 a můžete si o tom přečíst zde. Lidé byli vyrváni z kořenů, ti kteří byli odsunuti, ale také ti, kteří zde našli nové domovy. Byly přerušeny tradice a historická kontinuita včetně vyprávění příběhů lidí o jejich životě a životě v obci.

A tradice v obci jsou důležité, protože utvářejí její identitu, posilují soudržnost a pocit sounáležitosti mezi obyvateli a uchovávají kulturní dědictví. Zvyky a tradice, slavnosti nebo společné práce (třeba úklid) přispívají k jedinečnosti obce a poskytují pocit kontinuity s minulostí.

Dojděte letos i vy. Můžete podpořit i sbírku na opravu oltářního obrazu. Pánbůh vám to oplatí na dětech.

- istr -